Dávat výpověď není nic příjemného. Vždycky jste nositelem špatné zprávy. I vyhazovat se ale dá citlivě a férově.
Není to ani tak o tom, co říkáte, ale jak to říkáte. Tým vědeckých pracovníků z univerzity v německém Sársku se prostřednictvím řady modelových cvičení pokoušel přijít na to, jaký je nejlepší způsob oznamování výpovědi. Účastníci studie se nejprve rozdělili do dvou skupin, jedna byla vyškolena a dostala instrukce, jak komunikovat špatnou zprávu, používat věcné argumenty a být co nejférovější. Druhá neměla žádný trénink. Výsledek nepřekvapil: tým vyškolených manažerů si vedl lépe – měli po předání výpovědi lepší pocit a dostali pozitivnější zpětnou vazbu od druhé strany.
V další fázi výzkumníci přidali navíc další vyškolenou skupinu. Ta dostala průpravu, aby perfektně zvládla korektní propouštěcí pohovor se všemi potřebnými formalitami, ale chyběl trénink spravedlivého a férového přístupu. „Přišli jsme na to, že férovost je nejdůležitější pro celkový dojem z podání výpovědi,“ uvádí autoři studie.
Zaměstnanci, jejichž nadřízený byl vyškolený výhradně na formální aspekty propouštěcího pohovoru, byli po převzetí výpovědi stejně nespokojeni jako ti, jejichž manažeři nedostali školení vůbec.
Důležité je nedělat z výpovědi tragickou událost a podat rozumné vysvětlení. „Férovost zahrnuje věci jako transparentnost celého procesu a jednání se zaměstnancem s respektem,“ popisuje studie. Manažeři, kteří dostali trénink ve férovém jednání, například zaměstnancům vysvětlovali, že propuštění nesouvisí s jejich špatnými výkony, ale je důsledkem obtížné ekonomické situace ve firmě.
„Forma ukončení vztahu s sebou vždy nese nepříjemné emoce,“ říká kouč Jiří Kastner, který se zabývá tréninkem manažerů. „Dají se však vyvážit korektností a lidským přístupem. Lídr by měl mít vždy za sebe čisté svědomí, že udělal maximum pro zachování vztahu a rozumné komunikace i po skončení spolupráce. Nikdy neví, kdy se s propuštěným opět setkají.“
Důležitá je i správná volba slov. Nemá cenu se snažit propuštěného zaměstnance uklidňovat omáčkou o pozitivním přístupu a lepších zítřcích. Kouč Kastner radí: „Doporučuji si odpustit obecné komunikační formulky minulého desetiletí typu ,dáváme vám šanci se uplatnit jinde‘. Lídr by sám pro sebe i pro druhou stranu měl mít připravené minimálně dvě jasné alternativy způsobu ukončení, aby se jednalo o dohodu a aby podobu ukončení nevymýšlel na místě pod tíhou situace a možná i oboustranných emocí.“
Spoustu inspirace, jak ne/zvládat propuštění zaměstnanců, nabízí film Lítám v tom, ve kterém George Clooney hraje profesionálního vyhazovače z práce. Pro nepříjemný moment má naučenou větu: „Slyšet slova ,Musíte odejít‘ není nikdy jednoduché. Ale uvědomte si toto: Každý, kdo někdy postavil impérium nebo změnil svět, někdy seděl tam, kde teď vy. A jen proto, že tam seděli, tak to nakonec byli schopni dokázat.“
Není třeba se inspirovat doslovně, ale být podobně připraven se určitě hodí.